Největší volební potenciál má ANO a ČSSD. Voliči aktuálně dávají potenciál do sněmovny až deseti subjektům, řada z nich zůstává nerozhodnutých.

Celá zpráva a infografika ve formátu PDF ke stažení zde.

Největší podpoře voličů se více než měsíc před sněmovními volbami těší hnutí ANO 2011. Od vítěze předčasných voleb v roce 2013, ČSSD, ho v současné době dělí více než čtrnáct procentních bodů. Od předchozího měření volebního potenciálu však hnutí Andreje Babiše zaznamenalo vlivem medializovaných kauz dvou a půl procentní pokles podpory.

Došlo k mírnému nárůstu podpory ČSSD, která o procento předstihla KSČM. Nadále roste i podpora mimoparlamentním subjektům, řada voličů se však rozhoduje hned mezi několika politickými nabídkami, díky čemuž až deset politických subjektů má potenciální šanci zasednout po volbách do sněmovních lavic. Aktuální šetření formou volebního potenciálu bylo provedeno na vzorku 1078 respondentů v rámci celé republiky, ve dnech 13. 8. - 9. 9. 2017.

Měření formou volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by daný politický subjekt mohl v rámci celé republiky v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k němu přiklonili všichni lidé, kteří jeho volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb. Do volebního potenciálu “strany (hnutí) A” vstupují pouze respondenti, kteří nevylučují účast u voleb a zároveň uvedou spontánně danou “politickou stranu A” jako hlavní preferovanou, nebo uvedou spontánně jinou politickou stranu jako hlavní preferovanou, ale řeknou, že si v případě své účasti nejsou zcela jisti jejím výběrem a mezi dalšími vážně zvažovanými uvedou “stranu A”, nebo neuvedou spontánně žádnou politickou stranu jako hlavní preferovanou a mezi vážně zvažovanými uvedou “stranu A”. Do aktuálního volebního potenciálu strany vstupují jen lidé, kteří potvrdí, že reálně a vážně zvažují volbu dané strany. Suma všech volebních potenciálů není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu “strany A” a “strany B” je potenciálním voličem obou z nic h. Ukazatel aktuálního volebního potenciálu je nutno chápat pro každou stranu odděleně.

Nejlepší změřený volební potenciál má více než měsíc do sněmovních voleb hnutí ANO 2011, a to 28,2 procenta (pro srovnání - ve volbách 2013 získalo 18,65 procenta voličských hlasů). Oproti předchozímu měření však zaznamenalo pokles o dvě a půl procenta.

S výrazným odstupem druhé nejvyšší vyjádřené podpory, 13,9 procenta, dosáhla ČSSD, již reprezentovaná volebním lídrem Lubomírem Zaorálkem (v roce 2013 dosáhla na zisk 20,45 procenta hlasů od voličů).

Poměrně těsně za sociální demokracií se umístila KSČM, kterou by v tuto chvíli potenciálně volilo 12,9 procenta respondentů (v roce 2013 obdržela 14,91 procenta).

Následuje s dvouprocentním odstupem ODS, kandidující do sněmovny s podporou Soukromníků, se zjištěným volebním potenciálem 10,9 procenta (v roce 2013 získala 7,72 procenta).

Na páté příčce deklarované podpory jsou samostatně kandidující Starostové a nezávislí (STAN) s volebním potenciálem 6,2 procenta, za nimi pak s mírným odstupem TOP 09 Miroslava Kalouska, s podporou Liberálně ekologické strany (LES) s 5,9 procenta volebního potenciálu (v roce 2013 to bylo 11,99 procenta). Stejně vysokého volebního potenciálu od respondentů dosáhli i Piráti.

Následuje samostatně kandidující KDU-ČSL s naměřeným volebním potenciálem 5,7 procenta (pro srovnání - v roce 2013 to bylo 6,78 procenta získaných hlasů) a Robejškovi Realisté s potenciálem ve výši 5,5 procenta. Skupinu subjektů s naměřenou šancí na zisk sněmovních mandátů uzavírá politická formace Tomia Okamury - Strana přímé demokracie (SPD) se ziskem 5,3 procenta deklarovaného volebního potenciálu.

U dalších stran je aktuální šance na zisk sněmovních mandátů hypotetická, ne však vyloučená. Nejblíže Poslanecké sněmovně jsou Zelení se zjištěným volebním potenciálem 3,6 procenta. Následuje ODA s 3,5 procenty volebního potenciálu, Svobodní (SSO) s 2,8 procenta vyjádřených sympatií a SPO s volebním lídrem Františkem R. Čechem, které dosáhlo 2,4 procenta volebního potenciálu.