Ve sněmovně by zasedlo pouze sedm stran, na hranici úspěchu je ČSSD, komunisté a lidovci. Mimo dolní komoru pak TOP 09 a STAN

Celá zpráva a infografika ve formátu PDF ke stažení zde.

Rok po sněmovních volbách se největší podpoře voličů těší hnutí ANO 2011. Hlavními vyzyvateli uskupení Andreje Babiše se stávají ODS a Piráti. Ve Sněmovně by zasedlo o dva subjekty méně, kdy se pod nutnou pětiprocentní volební hranicí ocitla TOP 09 a hnutí STAN. Blízko samotné hranici vstupu do dolní komory jsou hned tři strany – KDU-ČSL, ČSSD a KSČM.

Aktuální šetření preferencí bylo provedeno na vzorku 1062 respondentů ve dnech 1. 10. - 18. 10. 2018.
Nejlepší změřený výsledek má hnutí ANO 2011, a to 24,5 procenta (pro srovnání - ve volbách 2017 získalo 29,64 procenta).

S odstupem druhé nejvyšší vyjádřené podpory dosáhla ODS. V tuto chvíli by ji volilo 15 procent respondentů (ve volebním roce 2017 od voličů měla 11,32 procenta hlasů). Bronzovou příčku v říjnových preferencích obsadili Piráti se 13,8 procenty deklarované podpory (v roce 2017 to bylo 10,79 procenta).

S výrazným odstupem se jako čtvrtá umístila politická formace Tomia Okamury - Strana přímé demokracie (SPD) se 7,2 procenta (ve volebním roce 2017 získala 10,64 procenta).

Následuje KDU-ČSL se zjištěným ziskem 5,3 procenta (v roce 2017 získala 5,8 procenta). Skupinu subjektů s naměřenou šancí na zisk sněmovních mandátů uzavírá ČSSD a KSČM. Oběma zmíněným formacím v říjnu vyjádřilo sympatie shodně 5,2 procenta potencionálních voličů (pro srovnání: před rokem sociální demokraté obdrželi od voličů 7,27 procenta hlasů a komunisté pak 7,76 procenta podpory).

U dalších stran je aktuální šance na zisk sněmovních mandátů hypotetická, ne však vyloučená. Nejblíže Poslanecké sněmovně jsou Starostové a nezávislí (STAN) s aktuálně naměřenými 4,1 procenta preferencí (v roce 2017 to bylo 5,18 procenta). Následuje s mírným odstupem TOP 09 s 3,1 procenta deklarované podpory u potenciálních voličů (v roce 2017 to bylo 5,31 procenta).

Měřené subjekty s alespoň jednoprocentní deklarovanou podporou od potencionálních voličů uzavírají Zelení a Svobodní, kteří obdrželi v říjnovém šetření preferencí shodně po jednom procentu sympatií voličů.

Z aktuálního výzkumu rovněž vyplývá, že voleb do Poslanecké sněmovny by se rok po posledních sněmovních volbách zúčastnilo 53 procent oprávněných voličů. Účast u voleb v roce 2017 byla 60,84 procenta. Za zmínku rovněž stojí 7,2 procenta respondentů, kteří se nedokáží rozhodnout, komu by dali svůj hlas a zvolili si raději odpověď "nevím".