Ve Sněmovně by zasedlo pouze sedm stran, na hranici úspěchu je ČSSD, komunisté a lidovci. Mimo dolní komoru se ocitá TOP 09 a STAN

Celá zpráva a infografika ve formátu PDF ke stažení zde.

 

Rok po sněmovních volbách se největší podpoře voličů těší hnutí ANO 2011. Největšími vyzyvateli uskupení Andreje Babiše se stávají ODS a Piráti. Pokud by se nyní konaly volby, pak by ve Sněmovně zasedlo o dva subjekty méně, pod nutnou pětiprocentní volební hranicí se ocitlo hnutí STAN a TOP 09. Blízko samotné povinné hranice vstupu do dolní komory Parlamentu jsou hned tři strany – KDU-ČSL, ČSSD a KSČM.

Aktuální šetření preferencí bylo provedeno na vzorku 1018 respondentů ve dnech 20. 10. - 7. 11. 2018.

Nejlepší změřený výsledek má hnutí ANO 2011, a to 24,9 procenta (pro srovnání - ve volbách 2017 získalo 29,64 procenta).

Druhé nejvyšší vyjádřené podpory dosáhla s odstupem ODS. V tuto chvíli by ji volilo 14,7 procent respondentů (ve volebním roce 2017 od voličů měla 11,32 procenta hlasů). Bronzovou příčku v listopadových preferencích obsadili Piráti se 13,2 procenty deklarované podpory (v roce 2017 to bylo 10,79 procenta).

S výrazným odstupem se jako čtvrtá umístila politická formace Tomia Okamury - Strana přímé demokracie (SPD) s 7,8 procenty (ve volebním roce 2017 získala 10,64 procenta). 

Následuje KSČM se zjištěnou potencionální podporou 5,5 procenta respondentů (pro srovnání před rokem komunisté obdrželi od voličů 7,76 procenta hlasů). Hned za ní se umisťuje KDU-ČSL s naměřeným ziskem 5,1 procenta (v roce 2017 získala 5,8 procenta). Skupinu

subjektů s naměřenou šancí na zisk sněmovních mandátů uzavírá ČSSD, které v listopadu vyjádřilo sympatie rovných 5 procent potencionálních voličů (pro srovnání před rokem sociální demokraté obdrželi od voličů 7,27 procenta podpory).

U dalších stran je aktuální šance na zisk sněmovních mandátů hypotetická, ne však vyloučená. Nejblíže Poslanecké sněmovně jsou Starostové a nezávislí (STAN) s aktuálně naměřenými 4 procenty preferencí (v roce 2017 to bylo 5,18 procenta). Následuje s mírným odstupem TOP 09 s 3,1 procenty deklarované podpory u potenciálních voličů (v roce 2017 to bylo 5,31 procenta).

Měřené subjekty s alespoň půlprocentní deklarovanou podporou od potencionálních voličů uzavírají Zelení a Svobodní, kteří obdrželi v listopadovém šetření preferencí shodně po 0,5 procentu sympatií potenciálních voličů.

Za zmínku rovněž stojí 8,8 procenta respondentů, kteří se nedokáží rozhodnout, komu by dali svůj hlas a zvolili si raději odpověď "nevím". Téměř sedm procent dotázaných pak v provedeném výzkumu zvolilo jinou stranu. Pevně rozhodnutých voličů k účasti u voleb je aktuálně 51,5% (pro srovnání - ve sněmovních volbách 2017 byla voličská účast 60,84% ze všech oprávněných voličů). 

 

Celá zpráva a infografika ve formátu PDF ke stažení zde.
Obrázek k použití ve formátu JPEG ke stažení zde.

 

 

 

Průzkumy preferencí a potenciálu ČR

 

e-mail:
heslo:
CapsLock je aktivní.
Chyba: zadaný e-mail nebo heslo je špatně!
e-mail:
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace