V listopadu 2019 by volby do Poslanecké sněmovny opět vyhrálo hnutí ANO Andreje Babiše. Tomu by aktuálně dalo svůj hlas 26,6 procenta respondentů. Naopak do Sněmovny by se nedostali Starostové a TOP09.
Aktuální šetření preferencí bylo provedeno na vzorku 1089 respondentů ve dnech 1. 11. - 18. 11. 2019.
Nejlepšího výsledku dosáhlo hnutí ANO, aktuálně by jej volilo 26,6 procenta dotázaných, přičemž potenciál hnutí se pohybuje na 38,5 procentech (pro srovnání - ve volbách 2017 získalo 29,64 procenta). Druhou pozici by obsadili Piráti se změřeným výsledkem 10,5 procenta, co se týče volebního potenciálu, pak jsou Piráti na 15 procentech (v roce 2017 to bylo 10,79 procenta). Bronzovou příčku by obsadila opoziční ODS, jejíž preference se aktuálně pohybují na 8,8 procentech a volební potenciál pak na 12 procentech (ve volebním roce 2017 od voličů měla 11,32 procenta hlasů).
S odstupem necelých dvou procent, tedy na pomyslném čtvrtém místě, skončila SPD Tomia Okamury. Té v posledním průzkumu vyjádřilo podporu 7,1 procenta dotázaných. Volební potenciál pak činí 10,8 procenta (ve volebním roce 2017 získala 10,64 procenta). Vládní ČSSD by skončila pátá v pořadí s 5,7 procenty preferencí a volebním potenciálem 9,5 procenta (pro srovnání před dvěma roky sociální demokraté obdrželi od voličů 7,27 procenta hlasů).
Do Sněmovny by se v současné době dostala ještě KDU-ČSL s naměřenými 5,6 procenty preferencí a potenciálem 6,6 procenta (v roce 2017 získala 5,8 procenta) a hnutí Trikolóra. Té vyjádřilo podporu 5,1 procenta respondentů a volební potenciál nováčka na politické scéně činí 8,2 procenta.
U dalších stran je aktuální šance na zisk sněmovních mandátů hypotetická, ne však vyloučená. Nejblíže Poslanecké sněmovně je KSČM s 4,7 procenty preferencí (v posledních sněmovních volbách získali komunisté 7,76 procenta) a STAN se 4,5 procenty (v roce 2017 to bylo 5,18 procenta). TOP09 by nyní
získala pouhá 3,4 procenta (pro srovnání před dvěma roky TOP 09 volilo 5,31 procenta stoupenců). I poslední tři politické subjekty mají v rámci volebního potenciálu více než pěti procentní šanci na zisk mandátů.
V rámci měření volebních preferencí pak 15 procent dotázaných není rozhodnuto, koho bude volit a 3 procenta respondentů uvedlo jinou stranu.
Měření formou volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by daný politický subjekt mohl v rámci celé republiky v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k němu přiklonili všichni lidé, kteří jeho volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb. Do volebního potenciálu “strany (hnutí) A” vstupují pouze respondenti, kteří nevylučují účast u voleb a zároveň uvedou spontánně danou “politickou stranu A” jako hlavní preferovanou, nebo uvedou spontánně jinou politickou stranu jako hlavní preferovanou, ale řeknou, že si v případě své účasti nejsou zcela jisti jejím výběrem a mezi dalšími vážně zvažovanými uvedou “stranu A”, nebo neuvedou spontánně žádnou politickou stranu jako hlavní preferovanou a mezi vážně zvažovanými uvedou “stranu A”.
Do aktuálního volebního potenciálu strany vstupují jen lidé, kteří potvrdí, že reálně a vážně zvažují volbu dané strany. Suma všech volebních potenciálů není 100 procent. Člověk, který zvažuje volbu “strany A” a “strany B”, je potenciálním voličem obou z nich. Ukazatel aktuálního volebního potenciálu je nutno chápat pro každou stranu odděleně.
Celá zpráva a infografika ve formátu PDF ke stažení zde.
Obrázek k použití ve formátu JPEG ke stažení zde.
Průzkumy preferencí a potenciálu ČR