Lednovým preferencím dál vládne ANO, nejvíce však získali Piráti. Komunisté jsou mimo Sněmovnu

Celá zpráva a infografika ve formátu PDF ke stažení zde.

V lednu 2020 by volby do Poslanecké sněmovny opět vyhrálo hnutí ANO Andreje Babiše. Tomu by aktuálně dalo svůj hlas 25,3 procenta (v listopadu to bylo 26,6 procenta) respondentů. Naopak do Sněmovny by se nedostala TOP09 a pětiprocentní hranici by nepřekonala ani opoziční KSČM.

Aktuální šetření preferencí a volebního potenciálu bylo provedeno na vzorku 1002 respondentů ve dnech 1. 1. 2020 - 12. 1. 2020.

Nejlepšího výsledku dosáhlo hnutí ANO, aktuálně by jej volilo 25,3 procenta dotázaných, přičemž potenciál hnutí se pohybuje na 36,5 procentech (pro srovnání - ve volbách 2017 získalo 29,64 procenta). Druhou pozici by obsadili Piráti se změřeným výsledkem 14 procent (v listopadu 2019 činily preference 10,5 procent), co se týče volebního potenciálu, pak jsou Piráti na 18,5 procentech (v roce 2017 to bylo 10,79 procenta). Bronzovou příčku by obsadila opoziční ODS, jejíž preference se aktuálně pohybují na rovných devíti procentech a volební potenciál pak na 11,1 procenta (ve volebním roce 2017 od voličů měla 11,32 procenta hlasů).Na pomyslném čtvrtém místě skončila SPD Tomia Okamury. Té v lednovém průzkumu vyjádřilo podporu 7,5 procenta dotázaných. Volební potenciál pak činí 10,9 procenta (ve volebním roce 2017 získala 10,64 procenta). Vládní ČSSD by skončila pátá v pořadí se šesti procenty a dvěma desetinami preferencí a volebním potenciálem 7,5 procenta (pro srovnání před dvěma roky sociální demokraté obdrželi od voličů 7,27 procenta hlasů).

Do Sněmovny by se v současné době dostala ještě KDU-ČSL s naměřenými 5,8 procenty preferencí a potenciálem 7 procent (v roce 2017 získala 5,8 procenta) a hnutí Trikolóra. Té vyjádřilo podporu 6,1 procenta respondentů a volební potenciál nováčka na politické scéně činí 8 procent.

U dalších stran je aktuální šance na zisk sněmovních mandátů hypotetická, ne však vyloučená. Nejblíže Poslanecké sněmovně je KSČM se čtyřmi procenty preferencí (v posledních sněmovních volbách získali komunisté 7,76 procenta) a STAN s 5,1 procenty preferencí, přičemž volební potenciál STAN činí 7,8 procenta (v roce 2017 činil volební výsledek 5,18 procenta). TOP09 by v lednu letošního roku získala 2,5 procenta, čímž se dále prohlubuje její voličský odliv (pro srovnání: před dvěma roky TOP 09 volilo 5,31 procenta stoupenců). TOP 09 nepřekročila hranici pěti procent ani v případě svého potenciálu, který se zastavil na hranici 4,5 procenta.

V rámci měření volebních preferencí pak 11,8 procenta dotázaných není rozhodnuto, koho bude volit a necelá tři procenta respondentů uvedla jinou stranu.

Měření formou volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by daný politický subjekt mohl v rámci celé republiky v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k němu přiklonili všichni lidé, kteří jeho volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb. Do volebního potenciálu “strany (hnutí) A” vstupují pouze respondenti, kteří nevylučují účast u voleb a zároveň uvedou spontánně danou “politickou stranu A” jako hlavní preferovanou, nebo uvedou spontánně jinou politickou stranu jako hlavní preferovanou, ale řeknou, že si v případě své účasti nejsou zcela jisti jejím výběrem a mezi dalšími vážně zvažovanými uvedou “stranu A”, nebo neuvedou spontánně žádnou politickou stranu jako hlavní preferovanou a mezi vážně zvažovanými uvedou “stranu A”.

Do aktuálního volebního potenciálu strany vstupují jen lidé, kteří potvrdí, že reálně a vážně zvažují volbu dané strany. Suma všech volebních potenciálů není 100 procent. Člověk, který zvažuje volbu “strany A” a “strany B”, je potenciálním voličem obou z nich. Ukazatel aktuálního volebního potenciálu je nutno chápat pro každou stranu odděleně.